Dům, domy

function show_link(a,o) {window.status=a;return true;}
function hide_link() {window.status=' ';}
var etarget_html_result;etarget_html_result = '';etarget_html_result += '
Nové rodinné domy u Prahy
Nové rodinné domy v okolí Prahy. Realitní služby na míru včetně HÚ.
';
 etarget_html_result += '
Hledáte bydlení?
Byty, domy k prodeji či pronájmu z celé ČR najdete zde!
';
 etarget_html_result += '
Euro Nemovitosti - Pozemky
Pozemky Zdiměřice, Herink, Dolní Jirčany Hypoteční prázdniny. Splátka od 1.732 Kč
';
 etarget_html_result += '
Hypo 3,5% na reality a pozemky
Zdiměřice, Herink, Dolní Jirčany zdarma! Domy, byty, bydlení. Schválení do 7 dní.
';
 etarget_html_result += '
Dům pro děti za 11.822 Kč
Udělejte radost svým dětem. Dovezeme zdarma kdekoliv v ČR.
';
 document.write('
');document.write('
ETARGET odkazy
Přidat inzerát
');document.write(etarget_html_result);document.write(' ');document.write('
');

Dům

Dům je obecné označení pro základní sídelní jednotku. Funkce domu se může dále podle jeho funkce významně lišit, může být využíván pro bydlení, skladování, administrativu a podobně. Základní význam však je spojen s bydlením.

Vývoj domu ve středověku

Podobu domu v období raného středověku je možné rekonstruovat především díky archeologickým výzkumům. Dle dosavadních výsledků se zdá, že typické jsou pro období 6. až 13. století jednodílné polozemnice, respektive zemnice. Nejstarší objekty, které odpovídaly tomuto typu stavení, byly nalezeny a prozkoumány například v Roztokách u Prahy (zde bylo nalezeno asi 128 objektů), nebo v Praze-Liboci, Břeclavi-Pohansku, Mušově či Březně u Loun. Z doby mezi 8. a 13. stoletím pocházejí nálezy z Břežánek, Jenišova Újezdu, Krašovic, Mstěnic, Šakvic. Pro tyto stavby je typická rozloha 9 - 19 m², otopné zařízení, je- li přítomno, nachází se obvykle v severozápadním rohu. Vzhledem k nálezům sloupové jámy při jižní straně zahloubeniny, předpokládá se, že (polo)zemnice měly hřebenovou střechu. Technicky byly tyto stavby různorodé: uplatnila se technika roubená, pletená, drážková, i mazanice.

V souvislosti s přeměnou středověké společnosti dochází v průběhu 13. až 15. století k postupným změnám podoby venkovského domu. Z domu částečně či zcela zapuštěného do země se stává přízemní stavba s podlahou na úrovni terénu či nad terén vyvýšenou. Změnila se jeho základní dispozice, kromě jednodílného se objevuje dvojdílný a postupem času si převahu získává dům trojdílný. Od něj se pak odvíjejí další typy uspořádání (s výměnkem, dvojtraktová dispozice atd.). Obecně platí, že vesnický dům se ve většině případů rozrůstal do šířky, jen výjimečně do výšky. Důležitým aspektem, který do značné míry ovlivnil vývoj domu je také vývoj topeniště. Okolo vzniku trojdílného domu se vedou spory, zda se jedná o záležitost autochtonní (tomu by dosvědčoval výzkum především ve Mstěnicích) či zda se jedná o importovanou záležitost, a pokud jde o převzatou kulturní komponentu, pak odkud byla převzata.